Beruška

CH & WorkCH Berúthiel Emiel Regis

Beruška v postoji

rodokmen

* 8.12.2005
† 15.9.2021

  • hnědá se znaky
  • DKK 0/0
  • CEA – DNA non affected (clear), Slovgen
  • PRA prcd – DNA non affected (clear), Slovgen
  • DLK neg., CEA+PRA klinicky neg. (neoficiální vyšetření pro osobní potřebu)
  • výška: 51 cm, plnochrupá
  • chovnost: veteránka 🙂
  • vloha pro všechny barvy
  • potomci: vrh „E“, „F“ a „I“ Emiel Regis

výstavy:

  • Český šampion
  • Polský šampion
  • Český šampion mladých
  • Český klubový šampion
  • Klubový double šampion
  • Český šampion veteránů
  • Klubový šampion veteránů – splněno
  • otevřené: SK šampion, interšampion
  • BIG, 2* BOB, BOV
  • 2* Nejlepší fena plemene
  • Nejlepší mladý Klubové výstavy 2006
  • Klubový vítěz veteránů 2015
  • Krajský vítěz

Beru ve 3 letech ukončila svou výstavní kariéru z důvodu úrazu čelisti (zlomená + vyražené zuby), 6 let se nevystavovala, až ve třídě veteránů. Come back byl úspěšný, na své první výstavě po dlouhé pauze se u rozhodčí a chovatelky ze země původu plemene stala Klubovou vítězkou veteránů.

sport:

  • Klubový pracovní šampion
  • pasení – ZVOP
  • agility: LA 1: 1* výborně, 2* VD
  • coursing – licence + závody, 1. místo full age run MR KCHBC 2014
  • beardie working testy – primary
  • Šlapanický vlk 2012, dogtrekking – DMM1 – 15. místo
    Zde jsou lvi 2012, dogtrekking – DMM – 5. místo
    Stopou strejdy Šeráka 2012, dogtrekking – DMM – 9. místo
    Nové Mesto nad Váhom 2012, dogtrekking – DMM – 6. místo
    Krajem K.H. Máchy 2012, dogtrekking – DMM – 7. místo

Beruška je naše dlouho očekávané vytoužené štěňátko. Vždy jsme věděli, že si z posledních Citerčiných štěňátek necháme jednu holčičku. Citerky kopii, pokračovatelku rodu. Podařilo se, ale v hnědém:))

A jaké jsme doma měli štěňátko? V Berušce se nejspíš umocnil temperament všech předků do devátého kolene. V době, kdy její sourozenci jen posedávali u ,,štěněcí“ zábrany“, Beruška překážku hravě zdolávala. Tahle touha po pohybu, zdolávání překážek či jakékoli činnosti jí zůstává do dnes. Na procházky se nechodí, procházky se běhají. Co jde přeskočit je hřích nepřeskočit. A když se Beruška doma nudí – to radši ani nedomyslet.

Beruška úspěšně navázala na výstavní dráhu své mámy a velmi pěkně se prezentovala na výstavách. Sice měla na výstavy svůj názor (a asi ne moc lichotivý), ale mlčky snášela útrapy, jen aby mi udělala radost.

Je to i pes, se kterým jsem si konečně začala plnit své sportovní sny. Tady se nemusela Beruška k ničemu přemlouvat – něco dělat a dělat to se svou milovanou paničkou, to je vše, co potřebuje ke štěstí.

Beru je něco jako mé druhé já. Jejím životním motem je být co nejblíž své paničce, vždy a všude. Empatická holka, která okamžitě pozná, kdy paničku něco trápí, která vše dělá pro to, aby panička měla radost. Protože když má radost panička, má radost i Beruška. Takový můj věrný stín, kamarád, zkrátka kus mě samotné.

Sice už máme doma věkem veteránku (která si to ale odmítá přiznat), ale to neznamená, že je odsunutá na druhou kolej. Po mnoha letech jsme ji vzali k ovcím, před tím byla jednou jedinkrát na zkoušce vloh (pokud nepočítám nepovolené úprky k ovcím na vycházkách). Beru okamžitě přepla na nějaký skrytý mód ovčáka a ihned věděla, co se po ní chce – devítiletá psí dáma pásla doslova jako by se pro pasení narodila. A tak jsme se s ní začali pasení věnovat intenzivněji, proč ne, když jí zdravíčko slouží, má z toho radost a ke všemu máme super trenérku. Uvidíme, třeba naše babča ještě pokoří nějakou tu zkoušku.

Beruška je mámou tří vrhů ve všech barvičkách. Jak čas plyne, Beruší potomci se pomalu protlačují dál a dál do světa. Její vlastní potomci jsou u nás, na Slovensku, ve Slovinsku, Polsku, Německu a Itáli. V polovině roku 2015 má šest vrhů vnoučat v Německu, jeden ve Švýcarsku, jeden v Itálii a dva v ČR. Tato štěňata se rozutíkávají do dalších států Evropy. A u nás doma má taky dvě své dcery jako plánované pokračovatelky vlčnovských vousatek 🙂

Její potomci splňují všechny naděje, které jsme do nich vkládali – mají notnou dávku povahy své mámy, i díky které jsou úspěšní v nejrůznějších psích sportech, jsou exteriérově velmi vydaření a výstavně úspěšní (zatím tři šampioni a dva juniorští šampioni). V neposlední řadě jsou zdraví. A jako velká třešnička na dortu – majitelé jsou s nimi neskutečně spokojení 🙂

Beruška nás opustila v necelých šestnácti letech po boji se zhoubným nádorem.