IntCH Citera Black od Emy Destinové
* 2.2.1999
† 26.9.2013
- černá se znaky
- DKK 0/0 (oba rodiče DKK 0/0)
- výška: 52 cm, plnochrupá
- vloha pro všechny barvy
- potomci: vrh „A“ a „B“ Emiel Regis
výstavy:
- Interšampion
- Český šampion
- Slovenský šampion
- Polský šampion
- Klubový šampion
- Český šampion veteránů
- CZ beardie 2001 – 3. místo
- CZ beardie 2002 – 3. místo
Naše Citerka, Cíťa, Citerák. První dáma, zakladatelka chovu, milovaný člen celé naší rodiny. Neskutečná psí osobnost, fenka, která mě opravdu hodně naučila a které jsem za vše moc a moc vděčná… Cíťa byla až do svého posledního dne zdravá jako řípa, bohužel se jí stala osudnou rupucha, která záhadně proklouzla do našeho domu a kterou naše čilá psí babička ulovila. Bohužel už neměla ve svém věku dost sil vzdorovat účinkům ropušího jedu, i když bojovala urputně…
Cíťa byla můj dárek k patnáctinám. Dárek, o kterém máma radši nevěda a táta mi jen řekl – tak si to štěně teda sežeň. A naivní bláhová holka, která věřila, že všichni psi s PP jsou dokonalí, našla jeden jediný inzerát na jednu jedinou fenku – a ta holka měla neskutečné štěstí. Narazila na tu nejbáječnější beardedku na světě, vše ještě doplněno o super chovatelku, která nám vždy pomohla – díky, Pavli!
Cíťa se k nám dostala v pěti měsících, táta ji měl za ,,vetřelce“, protože jeho mazánkem byl Bonďa, máma měla trochu náběh na infarkt. Rodina se ale neskutečně sžila, Cíťa k nám zapadla jako poslední chybějící dílek puzzle. Pro rodiče vždy byla nejmilejší dítě – odmlouvala jen přiměřeně, byla hodná, milá, mazlivá 🙂 Když jsem se později stěhovala do Skalice, padlo definitivní rozhodnutí – na prázdniny za mnou může, ale natrvalo zůstala členkou vlčnovské domácnosti.
Jak už jsem psala, narazila jsem na nejbáječnější beardedku na světě. I když jsme byli úplní výstavní začátečníci, tak jsme s Cíťou rozjeli hodně úspěšnou výstavní kariéru. Určitě by to dotáhla ještě dál, ale naše rodina měla určité limity a omezili jsme se jen na tři státy – ale získali jsme vše, co se dalo. Cíťa byla rodilá šoumenka, nadšená, že je v kruhu, že se předvádí, že se líbí!
Citerka se stala zakladatelkou naší chovatelské stanice, odchovala dva krásné vrhy, celkem patnáct dětí. Tři její dcery jsme si nechali doma (z toho dvě můj bývalý partner), jinak to prostě nešlo. Chovat na tak kouzelné fence byla čest. A doufám, že její linie se u nás zachová navždy. Její děti, vnoučata, pravnoučata obveselují své majitele v několika státech Evropy.
I ve svých čtrnácti letech byla neskutečná dáma. Jeden by i napsal dáma v letech. Jenže naše Citerka byla asi podstata samotné beardedky – přesně takhle si představuju zástupce tohoto plemene. Aktivní, bláznivá, ze všeho šťastná, milující, oddadná. Jedna velká radost. A tyto vlastnosti ji neopustily ani v jejím krásném veteránském věku. Cíťa nám splnila vše, co jsme si kdy přáli. Ona nám dala ještě daleko víc a doufám, že u nás měla krásný a spokojený psí život. Teď už mám jen jediné přání – aby tu s námi navždy zůstala ve svých potomcích.
Spi sladce, holčičko moje!